Zvířata - citlivé živé bytosti

Změna statusu zvířat ve francouzském občanském zákoníku

 

28. ledna 2015 francouzský parlament schválil změnu dosavadního statusu zvířat coby věcí movitých (podle účelu) a nemovitých (přirozenou povahou) na status zvířat coby "citlivých živých bytostí" ("êtres vivants doués de sensibilité").

Tímto krokem došlo k harmonizaci statusu zvířat ve francouzských zákonících, které se doposud v tomto bodě rozcházely:

  1. Občanský zákoník zvíře do roku 2015 považoval za věc.

  2. Zemědělský zákoník od roku 1976 explicitně za "bytost citlivou",

  3. Trestní zákoník za bytost citlivou, ale jen implicitně, a sice na základě typů deliktů, které definoval, a na jejichž základě byla zvířata chráněna sama o sobě, tzn. bez ohledu na práva jejich majitele. Jedná se o tyto delikty:

  • 7. září 1959 - Edmond Michelet, významná postava fr. protinacistického odboje, svým dekretem zrušil Grammontův zákon a nahradil jej zákonem, který (domácí, ochočená a v zajetí držená) na rozdíl od původní normy začal zvířata chránit proti týrání bez ohledu na to, zda se odehrálo na veřejnosti či nikoli.

  • 19. listopad 1963 - zákon, který zavedl pojem delikt krutého týrání (délit d'actes de cruauté) a stanovil odpovídající sankce za jeho spáchání. 

  • 10. červenec 1976 - zákon, který zavedl další pojem: týrání velmi závažného charakteru (sévices graves). Je zajímavé že oba typy deliktů nemají ve francouzskému právu přesnou definici: zatímco za týrání (mauvais traitement) se považuje spíše týrání v důsledku zanedbání péče, acte de cruauté a sévices graves se považují za vědomou snahu zvířeti ublížit. Naše právní předpisy v obou významech zpravidla pracují s pojmem týrání, resp. utýrání - má-li týrání za následek smrt či nutnost zvíře utratit (viz PRCHALOVÁ, Jana, Právní ochrana zvířat, Praha, Linde 2009).

  • 6. ledna 1999 - v rámci zákona, obsahujícího opatření proti bojovým plemenům psů, byly zvýšeny sankce za kruté týrání ze 6 měsíců vězení na 2 roky.

  • 9. březen 2004 - zákon, který na seznam trestných činů přidal i sexuální zneužívání zvířat. Proti tomuto zákonu se vyjádřila právnička ze CNRS Marcela Iacubová v tom smyslu, že fyzicky nepoškozující sexuální akt vykonaný na poníkovi pohoršuje a vyvolává odsuzující útoky vůči pachateli, ale velkovýkrm hus při "výrobě" slavného foie gras, při kterém kromě jiného dochází nezřídka k protržení trávicího ústrojí takto krmených hus a kachen žádnou vlnu odporu nevyvolává... Filosofka Elisabeth de Fontenayová nicméně tuto zákonnou normu podpořila s odůvodněním, že zvíře nemůže k sexuálnímu aktu dát svolení, není sexuální kontakt s oboustranným souhlasem.


Zdroj: 

"Les animaux sont désormais officiellement « doués de sensibilité »", in Le Monde, dostupné na WWW: <http://www.lemonde.fr/planete/article/2015/01/28/les-animaux-sont-desormais-officiellement-doues-de-sensibilite_4565410_3244.html#OAtIUdU3BU01XfFg.99> [cit. 28. září 2015].

MARGUENAUD, Jean-Pierre; DUBOS, Olivier (ed.), Les animaux et les droits européens. Au-delà de la distinction entre les hommes et les choses, Paris, Editions A. Pedone, 2009, s. 50-51.

 

 

 

 


RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2024

Copyright 2009-2023 Olga Smolová 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.