- Druhová nadřazenost, skupinový narcismus založený na příslušnosti k určitému živočišnému druhu, tj. nadřazenost člověka coby homo sapiens sapiens nad ostatními živočišnými druhy, popř. nadřazování mimolidských druhů jiným mimolidským druhům, kterého se dopouští člověk.

- Obdoba rasismu, sexismu atd. Podle všech těchto ideologií totiž pouhá příslušnost k určité skupině (zde k jednomu živočišnému druhu) její členy opravňuje k pocitu nadřazenosti nad ostatními skupinami podobné kategorie.

Tento pojem zavedl britský psycholog a obránce zvířecích práv Richard D. Ryder v roce 1970. Od něho jej v roce 1975 převzal australský filosof Peter Singer.

Lestelovy výhrady k tomuto pojmu

Dominique Lestel má o smysluplnosti tohoto pojmu pochybnosti. Argumentuje proti němu takto: „U zvířat je kanibalismus vzácný a u velkých šelem se nevyskytuje vůbec. Budeme pantery označovat za speciesisty, protože odmítají požírat některého z příslušníků svého vlastního druhu? Proč by tedy měl být speciesistou člověk, jestliže kvůli potravě svolí k zabití krávy, a nikoli nějakého člověka? Přesněji řečeno, proč by měl být  v ě t š í m  speciesistou než panter? Můžu z toho vyvodit, že zachovat se jako všechny druhy predátorů je jediným opravdovým antispeciesistickým postojem, neboť takto sám sebe uznávám jako člena zvířecího společenství, aniž bych se pokoušel povyšovat se nad jiné živočišné druhy. Určitá forma  s p e c i e s i s m u  tedy představuje paradoxně jediný způsob, jak nebýt speciesistou – být takovým speciesistou, jakým jsou všechna ostatní zvířata.“ (1)

Na základě této úvahy Lestel dochází k tomuto závěru : „Vegetarián je tedy více než pozoruhodným případem speciesisty, neboť je ochoten některým členům svého vlastního druhu zapovídat to, co je ochoten všem příslušníkům veškerých ostatních živočišných druhů odsouhlasit, a sice způsobilost sledovat své zájmy.“ (2) 

_____________________________

1) Dominique Lestel, Apologie du carnivore, Paris, Fayard 2011, s. 55

2) Tamtéž, s. 60