DĚJINY KOGNITIVNÍ ETOLOGIE
- Kognitivní etologie vznikla jako alternativa k sociobiologii.
- Zabývá se chováním nejsložitějších živočichů.
- Obrací svou pozornost opět ke zvířecí inteligenci.
Osobnosti, které se zasloužily o rozvoj kognitivní etologie:
1) Donald Griffin (zoolog)
- průkopníkem kognitivní etologie (na konci 70. a počátku 80. let)
- 1978 – Griffinův článek o programu kognitivní etologie; píše v něm, že mnoho způsobů chování zvířat vypovídá o tom, že:
-
mají mentální reprezentace předmětů, událostí nebo vztahů,
-
jsou si sebe sama vědoma,
-
jsou schopna intencionality,
-
dovedou anticipovat to, co učiní.
- Podle něj by měly být koncipovány takové pokusy, jejichž prostřednictvím by zvířecí komunikace mohla být využita ke zkoumání myšlení zvířat.
- Griffin tedy navrhoval pokračovat ve studiu komunikačního chování. Chápal je jako vodítko k duševnímu životu zvířete, jelikož nonverbální komunikace může podle něj mít stejnou funkci jako slova a věty a může být tedy využita k získání informace o myšlení ostatních zvířat.
- Pro tyto pokusy je možno použít:
-
znakovou řeč
-
zvuků ze záznamu
- Je nutno rozlišovat mezi živočichy typu bakteriofágů a živočichy jako zpěvní ptáci, lidoopi atp. Tato druhá skupina živočichů je schopná na změny situace reagovat podle své individuální historie a své situace uvnitř skupiny.
- Na otázku, zda jsou si tato zvířata vědoma sebe sama, Griffin odpověděl, že ani to nejkomplexnější chování nemusí být nutně provázeno uvědomováním si sebe sama. Připomínal velmi složité stavby hmyzích společenstev, které vznikají, aniž by jejich stavitelé museli mít představu sebe sama. Kognitivní etologie může pomoci pochopit, zda jsou pravidla, kterými se zvíře řídí, naučená (individuálně či kolektivně), anebo zda vzešla z procesu zrání nervového systému.
2) Daniel Dennett (filosof)
- Díky němu se kognitivní etologie začala v 80. letech prosazovat.
- Obavy objektivistických etologů a psychologů z kognitivního přístupu přijal s pochopením a zároveň nabídl nové argumenty, které by tyto obavy mohly pomoci překonat.
- Podle Dennetta klasická etologie buduje teoretickou rovinu jen omezeně a věnuje se spíše rovině empirické. Zato kognitivní etologie rozvíjí především teoretickou základu.
- Rozlišoval čtyři stupně intencionality:
-
stupeň nulový: na němž se neprojevuje ani intence, ani inteligence,
-
první stupeň: zvíře v něco věří a má tužby, aniž by ovšem mělo víru či přání ohledně své vlastní víry a svých tužeb,
-
druhý stupeň: zvíře např. upozorní příslušníka svého vlastního druhu na nebezpečí,
-
třetí stupeň: zvíře přisuzuje úmysly jinému zvířeti
Na počátku 90. let kognitivní etologie začala být respektovanou disciplínou.
Zdroj:
Dominique Lestel, Les Origines animales de la culture, Paris, Flammarion 2001, s. 50-54
|