- Francouzský etolog a filosof (výběr z jeho tezí a konceptů viz zde)
- Přednáší kognitivní etologii na Ecole Normale Supérieure.
- V Národním středisku pro vědecký výzkum pracuje ve vědeckém týmu zaměřeném na ekoetologii a kognitivní etologii, zabývá se etnoetologií.
- Zaměřuje se především na interakci člověk-zvíře, na délku této interakce, na vztahy, které mezi člověkem a zvířetem vznikají, na jejich způsob soužití vytvářející základy, jež jsou nezbytné pro charakterizaci zvířete.
- Ve středu jeho zájmu je také komunikace mezi zvířaty a jejich jazyk.
Zvířecí původ kultury
- V poněkud pošetilé snaze najít charakteristickou vlastnost člověka, která by mohla potvrdit lidskou jedinečnost mezi živými organismy, ne-li přímo nadřazenost nad nimi, se často uvádí, že člověk je na rozdíl od zvířete přece bytost kulturní. Dominique Lestel však na základě svého dlouhodobého studia a výzkumu zastává tezi, že kultura je fenomén charakterizující živé organismy a že kulturní chování se v dějinách živých organismů vynořuje postupně. Rozdíl mezi člověkem a zvířetem tudíž nelze vyjádřit takto redukovaně: "není již na místě myslet kulturu v protikladu k přírodě, nýbrž brát v potaz pluralitu kultur u tvorů velmi odlišných živočišných druhů."*
Bikonstruktivistické paradigma v etologii
- Je tedy třeba budovat takovou etnologii (etoetnologii), která by nám umožnila porozumět četným zvířecím společnostem a jejich sociálním konvencím. Předpokladem pro takovou etologii je bikonstruktivistické paradigma: počítá s existencí dvojího konstruktivismu - 1) konstruktivismu zvířete a 2) konstruktivismu etologova. Zkoumá totiž, jakým způsobem každé zvíře konstruuje svůj vlastní svět a zároveň, jaké způsoby chápání tohoto „zvířecího konstruktivismu“ může vytvářet (konstruovat) etolog.
„Hybridní společenství“ (communautés hybrides) a „zvíře-partner“ (bête partenaire)
- Při zkoumání vztahů člověka a zvířat bychom zvířata měli chápat jako naše partnery (bête partenaire), s nimiž svůj život sdílíme a s nimiž vytváříme tzv. „hybridní společenství“. To umožňuje bikonstruktivisticky pojímaná etologie. Umožňuje nám pochopit, že naše soužití se zvířaty je obousměrné, že je vzájemně obohacující, že v něm jde o sdílení smyslu, zájmů, pocitů (zatímco s rostlinami či neživými věcmi smysl ani pocity sdílet nelze).
___________________________________________________________________
*) Dominique Lestel, Les origines animales de la culture, Paris, Flammarion, 2001, s. 8
Knihy:
Paroles de singes. L'impossible dialogue hommes-primates, Paris, La Découverte 1995
L'Animalité. Essai sur le statut de l'humain, Paris, Hatier 1996
Les Origines animales de la culture, Paris, Flammarion 2001
Les animaux sont-ils intelligents ?, Editions Le Pommier 2006
Les amis de mes amis, Seuil 2007
L'Animalité, Paris, Herne 2007
L'animal est l'avenir de l'homme, Paris, Fayard 2010
Apologie du carnivore, Paris, Fayard 2011
Statě:
„Repenser le propre de l'homme“, Sciences humaines 8/2000 (N°108)
„Que peut l'animal?“ (tento text jsem získala ze soukromého zdroje, oficiální bibliografický odkaz budu mít k dispozici na začátku roku 2011)
Kolektivní práce:
Pascal-G. Picq, Dominique Lestel, Vinciane Despret, Chris Herzfeld, Les grands singes - L'humanité au fond des yeux, Odile Jacob, 2005
Brzy vyjde:
"L’espèce qui voulait sortir de l’espèce", in : Pascal Picq (ed.), L’Evolution, Fayard
|