- Francouzská filosofka.
- Ředitelka výzkumu ve Výzkumném středisku sociálních a politických přeměn souvisejících s živou přírodou (Transformations sociales et politiques liées au vivant, TSV) v rámci francouzského Národního institutu pro agronomický výzkum (Institut national de la recherche agronomique, INRA).
- Ve své doktorské práci se věnovala definici animality v novověké a současné západní filosofii. Zkoumala, jakými způsoby a s jakými cíly se v západním filosofickém diskurzu utvářel pojmový aparát založený na tezi, že zvířata jsou ontologicky prostší než lidé. Snažila se ukázat, jak se utvářely hlavní pojmy popisující rozdíl mezi člověkem a zvířetem (duše/tělo, příroda/kultura, instinkt/inteligence, život/existence apod.). Vyzdvihla dva hlavní cíle tohoto tradičního systému pojmů:
-
stanovit definici rozdílu mezi člověkem a zvířetem v rovině metafyzické, kognitivní a morální,
-
odvodit z ní důsledky pro rovinu etickou: zvířata jsou dána člověku k dispozici.
Na toto téma Burgatová vydala knihu Animal, mon prochain, Odile Jacob 1997, za niž od Francouzské akademie obdržela cenu Biguetovu cenu, která se díky Biguetově nadaci uděluje od roku 1976 za literaturu nebo eseje z oblasti historie, sociologie či filosofie.
- Také pracovala na tématu zacházení s jatečními zvířaty a vnímání těchto zvířat v průmyslových společnostech. Viz kniha L'Animal dans les pratiques de consommation, PUF 1995.
- Napsala knihu o hnutích na ochranu zvířat ve Francii: La Protection de l'animal, PUF 1997.
- Pod jejím vedením (spolu s Robertem Dantzerem) vznikla publikace Les animaux d'élevage ont-ils droit au bien-être?, éd. de l'INRA 2001.
- Stála u zrodu sborníku textů zabývajících se postavením zvířat v naší společnosti z hlediska filosofického a právního v teorii a praxi: L'Animal dans nos sociétés, éd. de la Documentation Française, Problèmes politiques et sociaux, n° 896, janvier 2004).
- Aktuálně se zabývá fenomenologickým přístupem k zvířecímu chování (fenomenologická etologie). Její studie vyšla pod názvem Liberté et inquiétude de la vie animale, Paris, Kimé, 2006. Ústřední tezí je nenaturálnost zvířecího života: života, který má svou interioritu a který se stává neklidným na základě sebecitu - pociťování sebe sama. Je již neúnosné spojovat zvíře pouze s jednou ze dvou tradičních sfér: sférou lidskou (zvíře jako rub všeho lidského) a sférou přírody (nazírání zvířete podle mechanistického klíče - nejčastěji jako sumu pudů). Je nutné, aby se další úvahy ubíraly spíše ve smyslu "oduševnělé tělesnosti" ("corporéité animée").
- Florence Burgatová se také věnuje tématu 'zvířata v myšlení Gándhího' a analyzuje hnutí na ochranu zvířat v Indii, kde z těchto důvodů byla na studijním pobytu.
Publikace, na kterých Florence Burgatová spolupracovala:
Florence Burgat, Robert Dantzer (ed.), Les animaux d'élevage ont-ils droit au bien-être?, Paris, INRA 2001
Florence Burgat (ed.), L'animal dans nos sociétés, Paris, La documentation française 2004
Florence Burgat (ed.), Penser le comportement animal. Contribution à une critique du réductionnisme, Paris, Editions Quae 2010
|